Dobrý den,
v odpovědi na Váš dotaz sděluji, že domy postavené v padesátých letech jsou vhodné pro úsporná energetická opatření. Vyplývá to již z technických požadavků na konstrukce staveb, které se od té doby změnily několikrát a vždy zpřísnily. Vy píšete otázky za jednu část domu (1/4), ale v případě zásadních rozhodnutí bude třeba řešit problém celého domu.
Společné otázky, které bude třeba řešit jsou: kvalita střechy, fasády, zateplení stropu nad nevytápěným podlažím, okna a vytápění včetně přípravy teplé vody. Vzhledem k tomu, že nemám žádné podklady odpovídám obecně. Stavební úpravy, opravy a vylepšení mají návratnosti ve dvou až třech dekádách let. Vše závisí na výpočtu. Pokud uvažuji, že musím investovat do zateplení a započítám do toho všechny opravy fasády popř. vylepšení dostanu hodnotu vyšší než kdybych počítal pouze práce spojené se zateplením. U oken je to zvláště významné.
Úspory ve vytápění a přípravě teplé vody závisí jednak na dodavateli tepla (objektová výměníková stanice, centrální a pod) a na nájemnících, kteří mohou šetřit pouze způsobem užívání bytu - větrání, vytápění na nižší teploty, odběry teplé vody apod. Měření spotřeby tepla po jednotlivých bytech formou poměrových měřičů tepla doplněných termostatickým ventily je jedna z cest jak dosáhnout snížení spotřeby. Další snížení spotřeby můžeme dosáhnout měřením teplé a studené vody v jednotlivých bytech. Návratnosti u měření tepla a vody jsou řádově několik let.
Dotace na rekonstrukce obytných domů existují pouze pro panelovou výstavbu - program Panel. V současné době se již připravuje nový program, ve kterém by měla být zahrnuta již ostatní výstavba financovaná z programu MŽP potažmo EU. Kdy tento program vstoupí v platnost není známé protože není dosud kompletně připraven. Pro Vaši představu, částky z programů tvoří pouze malou část úhrady (cca 5%) celkových nákladů. Proto je třeba především přípravu zahájit u sebe.
Financování rekonstrukcí družstevních nebo SVJ objektů je technicky jednoduché, ale prakticky velmi složité. Většina objektů pracuje s nízkými měsíčními částkami do fondu oprav. Tento způsob nevytváří dostatečné rezervy a v případě rekonstrukcí se po uživatelích bytů vyžadují částky, které někdy nejsou ochotni ani zaplatit z mnoha důvodů. Tato cesta spoření je velmi pomalá. Řešení komplexní rekonstrukce objektu formou půjčky najednou je jedna z nejefektivnějších cest neboť přináší úspory od 35 až do 60%.
Z praxe vyplývá, že úhrada investičních nákladů z úspor energie je teoreticky možná i v bytové výstavbě. Praxe však ukazije a to nejen v ČR, že není ochota tento způsob financování mezi investory podporovat. Instalace termostatických ventilů, poměrových měřičů tepla a vodoměrů se povedla v několika případech se zajištěním financování dodavatele. Dodavatel uzavřel smlouvu na 36 měsíců a v této době byla smlouva splacena.
Podkladem k zahájení všech příprav by měl být energetický audit, který zhodnotí objekt jako celek, navrhne úsporná řešení, vyhodnotí úspory a také ocení jednotlivé investice. Tento materiál slouží jako podklad k jednání samosprávy, ale také jako doklad při projednávání financování s bankou. Náklady na audit a projekt jsou hrazeny přímo po jeho zpracování. Energetický audit pro bytová družstva není dotován.

Ze zákona 406/2000Sb. o hospodaření energií, §6a, odst. 2 vyplývá, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen "průkaz"), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu 5a). Průkaz nesmí být starší 10let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního řádu při:
a) výstavbě
b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost
c) při prodeji nebo nájmu budov nebo její částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat povinnost podle písmene a) nebo b).