CZ | EN

Energetická koncepce prům. parku

V době centralizace různých oblastí podnikání, včetně průmyslové výroby a služeb, můžeme pozorovat rostoucí využití takzvaných průmyslových parků. Průmyslové parky jsou pak zároveň významnými spotřebiteli energie, především elektřiny a tepla. Vznik průmyslových parků bývá buď spojen s revitalizací výrobních areálů, které přestaly být využívány, např. původní průmyslový závod ukončil výrobu, anebo se jedná o novou rozvojovou zónu vytvořenou za účelem podpory hospodářského rozvoje blízko ležícího města. Jaké jsou nejvhodnější nástroje pro identifikaci a realizaci potenciálu úspor energie?

V  obou  výše  uvedených  případech  je běžné,  že  energetické  potřeby  si  jednotlivé  organizace  zajišťují  samostatně,  tj.  nově  vybudovanými  přípojkami  elektřiny  a  rovněž  zemního  plynu.  Méně  častá  bývá  existence lokální distribuční soustavy elektrické energie a zcela výjimečná je dnes již existence společných rozvodů tepla. Právě sdílení části energetické infrastruktury přitom vytváří prostor pro nasazení environmentálně i ekonomicky příznivějších řešení.

Takovýto koordinovaný přístup však vyžaduje  konkrétní  osobu,  která  se  ujme  iniciativy, navrhne  vhodná  řešení  a  projedná  je  s ostatními  partnery.  Vhodnou  osobou  může  být  například  majitel  areálu,  který prostory  pronajímá.  Majitel  ovšem  nemusí být  dostatečně  zainteresovaný  nebo  nemá  dostatek času se optimalizaci správy energií v areálu věnovat. V jiném případě může úlohu budoucího dodavatele energií zabezpečit jedna ze společností, která již v areálu energii  vyrábí  nebo  rozvádí  pro  svoje  potřeby a mohla by tyto služby nabídnout i ostatním.

Spolupráci však může brzdit nedůvěra mezi sousedy  a  neochota  sdílet  citlivé  údaje  potřebné  pro  analýzu  celkové  situace  a  návrh  opatření. Do areálu může mít zájem dodávat energie i externí firma, která má v blízkosti volnou kapacitu. Slibné řešení ale může opět ztroskotat na neochotě spolupracovat.

Vhodným řešením proto může být přijetí  role  koordinátora  třetí  stranou,  například nezávislým konzultantem, který nemá v  areálu  žádné  svoje  partikulární  zájmy. Mělo  by  se  jednat  o  společnost  se  znalostí energetiky  nejen  z  technického  hlediska. Důležité je zejména správně posoudit a navrhnout řešení, která jsou v souladu s politikou státu, a která tudíž mohou získat investiční a/nebo provozní podporu.

Z  technického  hlediska  je  jedním  ze slibných  opatření  centrální  dodávka  tepla a  případně  i  elektřiny  v  rámci  areálu.  Dostatečně  velký  moderní  centrální  zdroj  má dobré  předpoklady  pro  efektivní  instalaci  a   provoz   kombinované   výroby   elektřiny a  tepla  (KVET),  což  při  decentralizované  výrobě   je   podstatně   obtížnější.   Moderní teplovodní  rozvody  mají  přijatelné  tepelné  ztráty  a  vhodně  navržený  komplexní projekt  zahrnující  instalaci  KVET  na  zdroji   a   vybudování   nebo   rozšíření   systému centrálního  zásobování  teplem  (CZT)  má možnost  získat  investiční  dotaci  z  „Operačního   programu   podnikání   a   inovace pro  konkurenceschopnost“  (OPPIK).  Dílčí výzva  v  rámci  programu  OPPIK  zaměřená  speciálně na podporu efektivních SZT byla vyhlášena počátkem roku 2016.

V následující části přinášíme stručnou informaci o dvou dobrých příkladech realizovaných řešení v minulosti.

Modernizace zásobování teplem v průmyslovém parku Sklady Hodonín

Prvním je modernizace výroby a rozvodu tepla v areálu společnosti Sklady Hodonín s.r.o. Tento průmyslový park vznikl v areálu, který původně sloužil cca 200 let pouze pro výrobu tabáku (tzv. Tabačka v Hodoníně). Po té, co jej poslední vlastník, společnost Philip Morris opustila v r. 2006, získal areál nový majitel a jednotlivé prostory pronajímá jako kancelářské protory, sklady, a pro účely výroby a služeb.  Oproti historické spotřebě z doby plného provozu tabákového průmyslu spotřeby tepla poklesly a původní infrastruktura na výrobu a distribuci tepla byla nevhodná. Staré parní kotle na TTO měly příliš velký výkon a nízkou účinnost a parní rozvody vysoké ztráty.

Při rozhodování o způsobu modernizace byly zvažovány alternativy centrální i decentralizované výroby tepla a to jak čistě výtopenským způsobem, tak i s nasazením kogenerace. Jako nejvhodnější řešení byl vyhodnocen právě nový zdroj s kogenerační jednotkou (KGJ) na zemní plyn a vybudování nových teplovodních rozvodů.  Projekt byl realizován v r. 2014 a zahrnuje KGJ o výkonu 520 kWe/535 kWt a 4 špičkovací plynové kotle o výkonu 320 kWt.  KGJ bude provozována převážně v topném období (v režimu do 3000 h/rok) a bude tak vhodně doplňovat výrobu elektřiny na fotovoltatických panelech, které byly v předchozích letech instalovány na střechách budov. Areál tím získal komplexní a efektivní zdroj elektřiny a tepla, což napomůže k cenově výhodné dodávce energií pro jednotlivé uživatele.  Projekt modernizace zdroje a distribuce tepla získal investiční dotaci z předcházejího operačního programu EKO-energie.

Tento projekt byl navržen a realizován s pomocí evropského projektu go Eco – Energetické koncepce průmyslových parků.  Projektu go Eco se zúčastnilo 8 zemí a v každé z nich se partneři zaměřili na jeden areál. Další informace jsou k dispozici na http://go-eco.info/.

Dodávka tepla z bioplynové stanice do průmyslového parku v Písku

Druhým příkladem dobré praxe je zásobování průmyslového parku v Písku teplem z bioplynové stanice (BPS).

Tato BPS má výkon 1189 kWe a 1177 kWt a postavila ji v r. 2012 společnost Smart BioEnergy s.r.o. vlastněná dvěma fyzickými osobami. Záměrem bylo BPS od počátku koncipovat s významným využitím tepla, zatímco většina bioplynových stanic bohužel vyrábí pouze elektřinu a teplo maří.  Původní plán vybudovat stanici na zpracování biologicky rozložitelné části komunálního odpadu a dodávat teplo do městského systému zásobování teplem se prosadit nepodařilo, zájem odebírat teplo pak potvrdilo několik podniků v písecké průmyslové zóně.  Realizovaná stanice tak nakonec používá jako substráty zemědělské produkty (kukuřičnou siláž, senáže, hovězí hnůj a kejdu). 

Prodej tepla v zimních měsících je v současné době na úrovni asi 25% disponibilního tepla BPS a zůstává tedy pod původním očekáváním.  Příčiny neúplného využívání potenciálu jsou podobné, jak bylo již uvedeno v úvodu tohoto článku, tj. nedůvěra, neochota možných odběratelů a jejich malá motivace ke změně.  Příznivější situace by byla, kdyby BPS mohla být postavena současně se vznikem průmyslového parku.  Nyní jsou technicky snadno napojitelné pouze podniky, které mají teplovodní vytápění; jiné však již investovaly do teplovzdušných jednotek přímo topených plynem a dodatečný přechod na teplou vodu by měl dlouhou návratnost. Další rozšíření dodávek tepla z BPS se nicméně připravuje.

Tento projekt je výjimečný nejen tím, že mezi stovkami BPS patří mezi desítku těch s významným účelným využíváním tepla, ale je zřejmě jedinou stanicí, která dodává teplo do průmyslové zóny. (Historie vzniku projektu je podrobněji popsána v článku http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-dodava-teplo-podnikum-v-prumyslove-zone)