• ikona
    image
    image

    Výroba a doprava energie

    Vytváříme koncepce pro obnovu a rozvoj výroby a dopravy energie.

  • ikona
    image
    image

    Energetické koncepce a studie proveditelnosti

    Zpracováváme energetické koncepce a studie proveditelnosti s maximálním ohledem na přínos zákazníka tak, aby výstupy byly technicky i ekonomicky realizovatelné.

  • ikona
    image
    image

    Financování energeticky úsporných projektů

    Pomáháme zákazníkům s čerpáním ze strukturálních fondů, národních dotačních titulů či financováním z úspor projektů.

  • ikona
    image
    image

    Obnovitelné zdroje energie

    Pomáháme realizovat projekty využívající alternativní zdroje energie - obnovitelné a druhotné zdroje energie.

  • ikona
    image
    image

    Energetické audity a kontroly

    Vytváříme energetické audity menších objektů i vyšších technologických celků a provádíme kontroly energetických systémů.

  • ikona
    image
    image

    Energetické služby a EPC

    Významnou oblastí, kterou se zabýváme, jsou energetické služby se zaručenou úsporou (EPC).

  • ikona
    image
    image

    Energetické konzultační a informační středisko

    Jako energetické konzultační a informační středisko nabízíme zdarma konzultace pro jednotlivce i organizace. Více na www.svn.cz/ekis

  • ikona
    image
    image

    Úspory energie a alternativní paliva v dopravě

    Jsme propagátorem úsporné jízdy, zabýváme se snižováním spotřeby a alternativními palivy v dopravě.

  • ikona
    image
    image

    Informování a vzdělávání

    Vydáváme publikace pro veřejnost i odborníky, pořádáme semináře a konference a dalšími způsoby přispíváme ke zvýšení informovanosti o úsporách energie.

  • ikona
    image
    image

    Snižování energetické náročnosti budov

    Dlouhodobě se zabýváme energetickou náročností budov a podílíme se na tvorbě nové legislativy.

  • ikona
    image
    image

    Energetické štítky a ekodesign

    Zabýváme se energetickou efektivností spotřebičů, informujeme o energetickcých štítcích, procesu ekodesignu a zeleném nakupování.

  • ikona
    image
    image

    Osvětlení

    Hledáme úspory v osvětlení v domácnostech, komerčních prostorech i soustavách veřejného osvětlení.

  • ikona
    image
    image

    Průkazy energetické náročnosti budov

    Vytváříme průkazy energetické náročnosti budov dle platné legislativy.

  • ikona
    image
    image

    Zahraniční spolupráce

    Spolupracujeme na mezinárodních projektech, které se zabývají energetickými úsporami. Pracujeme v rámci EU i dalších zemích.

Fotovoltaika

OTÁZKA: Dobrý den, za účelem využití dotace z programu Nová zelená úsporám, oblast podpory malých FV systémů u bytových domů, bychom chtěli zřídit jedno odběrné místo na patě domu pro celý bytový dům, tak by bylo možné splnit podmínku 70% spotřeby elektřiny vyrobené FV systémem přímo v bytovém domě. Spotřebu elektřiny v jednotlivých bytech bychom chtěli řešit instalací podružných elektroměrů. Jakým způsobem by měla být zohledněna v rámci rozúčtování na jednotlivé byty dodávka elektřiny vyrobené FV systémem instalovaným na domě? Děkuji.

ODPOVĚĎ: Dobrý den,
Děkuji za Váš dotaz. Nejprve bych se vyjádřil obecně k aktuální situaci v oblasti instalace FV u bytových domů. V současné době byl evidován zájem o instalace FV systémů na BD, také s využitím možné investiční podpory (NZÚ), nicméně bohužel s minimálním úspěchem v dotažení těchto záměrů ke zdárnému konci. Důvodem k tomu je vícero hledisek a úskalí, které se s tímto vážou.

Jako možná nejdůležitější lze uvést již samotnou shodu vlastníků jednotek na realizaci, dále jak se v dotazu tážete spravedlivé rozúčtování, součinnost všech vlastníků/nájemců při realizaci, při případném přechodu na jedno odběrné místo (OM) může nastat problém fixace smluv některých současných OM a tím složitá situace při odhlášení současných odběrů a připojení připraveného nového systému k jednomu termínu. Mezi samotnými vlastníky musí také panovat vysoká shoda a důvěra, protože při sdružení odběru elektřiny pod jedno OM se přenese na vlastníky, potažmo správcovské organizace, veškerá zodpovědnost za SPRAVEDLIVÉ rozúčtování spotřeby, řešení odchylek náměrů podružných elektroměrů, eventuální neplacení odběrů některými vlastníky/nájemníky, černé odběry, příchody nových vlastníků, pronájmů apod. Přes to všechno jde v případě souhlasu, zapálení a nadšení všech zúčastněných o řešitelné problémy.

Dalším hlediskem je také nezanedbatelná ekonomická stránka takovéto instalace. V první řadě jde především o motivaci k realizaci. U rodinných domů může být situace odlišná, když si majitel FV instaluje z přesvědčení nebo proto, že má k dispozici finanční prostředky a chce je do budoucna vložit např. do takového investičního záměru, přestože není v současnosti ekonomicky příliš výhodný. U bytových domů se však zpravidla jedná o motivaci v podobě snížení provozních nákladů všech zúčastněných. Současná situace z pohledu ceny elektrické energie tomu bohužel nenahrává a při opravdu poctivém zvážení všech nutných investičních a provozních výdajů se ekonomická stránka stává nepříliš zajímavou. V investicích by se mělo uvažovat se zahrnutím instalace podružných elektroměrů, případně využití stávajících po jejich odkupu od distributora, úpravy elektroinstalace ve společných prostorech, nové kabelové vedení pro ty, kteří nebudou chtít připojit ke společnému OM, revize elektroinstalace, úprava stanov a návrh způsobu rozúčtování, projektová dokumentace a také případná optimalizační studie s posouzením technicko-ekonomických přínosů instalace FV jako podklad pro samotné rozhodnutí. U provozních výdajů je také třeba zohlednit servis FV systému, započtení vlastní spotřeby elektroměrů, která v této chvíli nebyla zahrnuta a působila jako ztráta v distribuci, náklady na provádění odečtů podružných spotřeb a jejich rozúčtování, pravidelnou kalibraci/cejchování podružných elektroměrů. Na vědomí je také třeba vzít, že výroba elektřiny v FV systému spoří pouze silovou část nákladů na spotřebu elektřiny z distribuční sítě a stálé platby za OM tak musí být hrazeny. Výkupní ceny obchodníků za přetoky vyráběné elektřiny do sítě se pohybují velmi nízko v řádech malých desetihaléřů za kWh, což ekonomické bilanci také příliš nepřidá. Se zahrnutím všech okolností se tak ekonomika investičního záměru i se zahrnutím investiční dotace z NZÚ může dostat za standardně uvažovanou 20 letou hranici životnosti FV systému. Nicméně je určitě vždy vhodné zpracovat posouzení každého konkrétního záměru se zohlednění jeho specifických okrajových podmínek a na jeho základě teprve udělat rozhodnutí.

Co se týče sdružení OM v objektu pod jedno centrální, jednoznačně se jedná o budoucí trend, bez ohledu na současnou debatu o tarifní struktuře elektrické energie. Např. v Německu už je tento způsob připojení u nájemního bydlení poměrně běžným. U vlastnického bydlení se však naráží na již zmíněná úskalí. Předpokladem je prostý přeprodej elektřiny od SVJ jednotlivým vlastníkům v souhrnné výši stejné jako je nákup od dodavatele a za stejnou cenu tak, aby nebylo nutné vlastnit licenci na distribuci elektrické energie. Z hlediska legislativního si v současné chvíli nejsem vědom ničeho, co by mělo tomuto způsobu připojení bránit. Distributory to však pravděpodobně nebude přijímáno kladně a je nutné tento krok diskutovat přímo s Vaším konkrétním distributorem.

Na téma sdruženého odběru přes jedno OM pro vícero odběratelů se lze pro zajímavost na příkladu chatové osady podívat také zde: https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis/39058

Za současné situace a tarifní struktury bude nicméně prozatím ekonomicky nepříliš zajímavé OM sdružovat díky nemalým investičním nákladům na úpravy elektroinstalace a nutný přechod z kategorie odběratelů „D“ do kategorie „C“, čímže se mírně zvýší cena distribuční i silové složky ceny elektřiny, přičemž snížení platby za jistič není za této tarifní struktury natolik zásadní. Výhodou ale naopak může být možnost účastnit se společně aukce na dodavatele a zajistit tak snížení cen. Mohu Vám v tomto směru doporučit zkusit si tento scénář sami vykalkulovat za pomoci vyžádání ročních údajů o spotřebě elektřiny od všech vlastníků, díky čemuž získáte celkovou roční bilanci spotřeby a na základě odhadu hodnoty společného jističe (ideálně za pomoci konzultace osoby znalé problematiky oboru elektro) můžete vykalkulovat velikost úspory proti stávajícímu stavu. Bude to zároveň taková první zkouška součinnosti zúčastněných před budoucí realizací.

Celkově z uvedeného popisu vyplývá, že na instalaci FV systému i na sdružení OM do jednoho lze nahlížet na každý záměr jak samostatně, tak společně.

S omluvou za rozepsání se k obecnějším záležitostem se dostávám také jádru dotazu a to ke způsobu rozúčtování přínosů FV systému. Jde o velmi citlivou otázku a v zásadě může být obdobným jablkem sváru, jako je hojně diskutovaná otázka rozúčtování nákladů na tepelnou energii. Spravedlnost se v tomto hledá velmi těžko, každý má trochu rozdílný náhled na věc. Předpokládá se, že na investičních nákladech realizace se budou vlastníci podílet podle poměru vlastnických práv k prostorům v objektu, tedy prakticky podlahovou plochou. Podle toho pravděpodobně také budou očekávat, že by se měli obdobným podílem účastnit na přínosech FV systému. Je zde ale také otázka toho, že FV systém se podílí na úspoře silové a distribuční složky a za odběrné místo platby zůstávají a otázkou je, v jakém poměru je rozdělit.

Každá bytová jednotka může mít rozdílnou potřebou přípojnou hodnotu jističe dle instalovaných spotřebičů a tím pádem se podílet různou měrou na hodnotě hlavního jističe společného OM. Tím pádem by se měla oddělit platba za tzv. stálé platby a za distribuční a silovou složku odebranou ze sítě. Podíl jednotlivých b.j. na stálé platbě by mohl být řešen například rozdělením v podílu na základě referenční platby, kterou by v daném zúčtovacím období zaplatil vlastník za své odběrné místo u Vámi jednotně zvoleného dodavatele energie. Tímto poměrem by se rozdělila složka stálých plateb.
Pro silovou a distribuční složku ceny lze v zásadě navrhnout více variant, zkusím uvést dvě, které by mohly být přijaty jako spravedlivé.  Předpokladem je, že součet podružných náměr elektroměrů je ve shodě se součtem elektřiny odebrané ze sítě a výroby elektřiny ve FV systému.
1. solidární varianta by v podstatě mohla vypadat tak, že podle vlastnického podílu (tj. podílu podlahové plochy nebo podílu na investici) bude každému přisouzeno odečíst si ze své naměřené spotřeby tento podíl výroby elektřiny z FV systému bez ohledu na to, zdali tuto energii skutečně odčerpal v době její výroby nebo ne. Ze zbývajících spotřeb po odečtu výroby FV by tak vznikl poměr, ve kterém by se rozúčtovala silová a distribuční složka platby za elektřinu odebranou ze sítě. Vstoupit do toho můžou další vlivy jako např. dodávka elektřiny do zásobníku TV, který možná bude muset být instalován, aby nedocházelo k větším přetokům do sítě v případě využití dotačního titulu. Tím vznikne další složka, kterou lze rozpočítat např. dle vodoměrů TV.
2. druhým pohledem však může být ten, že někdo nemusí souhlasit s tím, že dojde k odečtu vyrobené elektřiny ve FV a přitom k její reálné spotřebě právě v příslušném místě nedošlo. Zatímco v jiném místě došlo k vyššímu celkovému odběru v čase výroby energie z FV než je podíl, který odběru přísluší z hlediska podílu. Řešením v tomto případě by musela být instalace systému na bázi tzv. smart meteringu, který by umožnil zaznamenávat hodnoty spotřeb v reálném čase s určením jejich původu (FV/síť). Na základě toho by se také mohli uživatelé rozhodovat kdy spouštět některé spotřebiče s ohledem na aktuální výrobu FV systému a napomoct tak k jeho vysokému využití. Na základě těchto náměrů by každý podružný odběr měl přesnou informaci o spotřebě energie jak ze sítě, tak z FV systému a na tomto základě by mohl také vzniknout poměr pro vyúčtování odběru ze sítě. Každý uživatel by tak čerpal přínosy instalovaného FV systému dle svých možností.

Je tedy otázkou dohody kdo v jakém způsobu spatřuje spravedlivější systém rozúčtování. Dále lze po vzoru rozúčtování nákladů na teplo přistoupit k určitému mezistupni, kdy lze část výroby FV přiřadit paušálně dle první varianty a následně poměrově podle náměrů skutečné celkové spotřeby podružných elektroměrů. Jestli poměr pevné a pohyblivé složky bude např. 50/50 nebo 60/40 je opět otázkou Vaší dohody a pohledu na otázku spravedlivého rozúčtování.

Mnoho zdaru při realizaci tohoto ambiciózního projektu přeje,

Petr Šrutka

 

související