Pakt starostů a primátorů je dobrovolná iniciativa obcí a měst, které se zavázaly spořit energii. Hlavní obsahovou součástí paktu je energetický plán, tzv. SECAP, který obsahuje výchozí bilanci emisí a zásobník úsporných opatření. Jaké jsou hlavní součásti SECAPu a jaká jsou obvyklá úsporná opatření?
Pakt starostů a primátorů
Evropská komise spustila iniciativu Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima s cílem zapojit a podpořit města a regiony, aby se zavázaly ke splnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Pakt sdružuje tisíce místních samospráv po celé Evropě. V ČR je připojeno do výzvy necelých 200 samospráv.
Obce a města se zavazují ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 %. Toho lze dosáhnout prostřednictvím úspor energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti budov, dopravy a veřejného osvětlení a vhodných adaptačních opatření.
SECAP
Po přistoupení k Paktu starostů a primátorů vzniká povinnost zpracovat do dvou let tzv. Akční plán pro udržitelnou energii a klima (Sustainable Energy and Climate Action Plan, dále „SECAP“). SECAP si můžeme představit jako strategický energetický plán, zjednodušeně řečeno jízdní řád pro obecní energetiku.
SECAP obsahuje několik důležitých součástí. Prvotní a neoddělitelnou součástí je vize, tedy představa, čeho chce samospráva dosáhnout a kam se chce posunout. Pracnou součástí SECAPu je výchozí bilance emisí, vůči které se pak poměřují úsporná opatření. Výchozí bilance emisí (v angličtině udávaná zkratkou BEI) se tvoří k určitému roku (např. 2000) a obsahuje zjištění spotřeb a emisí v daném roce.
SECAP obsahuje vytipovaná úsporná a adaptační opatření, které má obec v úmyslu postupně realizovat. Úsporná opatření jsou ohodnocena nejen podle investiční náročnosti, ale také je vyjádřena poměrná cena na úsporu. Díky tomuto ukazateli je možné opatření seřadit a jednoduše prioritizovat.
Příklady úsporných opatření
Nejčastěji zastoupené opatření je v první řadě zateplení budov, které přináší výrazné provozní úspory na vytápění. Jedná se o velmi důležité opatření, neboť vytápění tvoří jednu z největších položek ve výdajích energie. Dostatečná izolace obálky budov a střech a případná vzduchotechnika se zpětným využitím tepla tedy výrazně šetří paliva i náklady. Komplexní rekonstrukcí objektu lze dosáhnout také tzv. pasivního standardu, tedy skutečně velmi nízké energetické náročnosti. V případě změny zdroje vytápění lze dosáhnout lokálně bezemisní či zcela bezesní provoz. Příkladem jsou např. tepelná čerpadla nebo spalování biomasy.
Mezi investičně středně náročná opatření patří rekonstrukce vnitřních osvětlovacích soustav, rekonstrukce veřejného osvětlení či rekonstrukce technologických provozů (např. kuchyně, prádelny, apod.).
Příklady opatření s nízkou až střední investiční opatření zahrnují např. instalaci termostatických hlavic nebo instalace IRC regulace.
Specifickou oblastí jsou komplexní úsporná a adaptační opatření, která vyžadují celkovou znalost energetických systémů v obci a jejich umístění. Lze tak např. nalézt možné využití odpadního tepla či chladu nebo provázání několika energetických systémů.
Energetický management
Monitoring toku energií je klíčovou podmínkou pro úspěšné snížení energetické náročnosti. Energetický management umožňuje sledovat jednotlivé spotřeby na úrovni budov a zařízení a dovoluje tak nejen sledovat úspěšnost opatření, ale také predikovat selhání či včas zachytit havárie systémů. Pro energetický management se používají různé softwarové nástroje. Energetický management je vhodné certifikovat dle normy ČSN EN ISO 50001 (Systémy managementu hospodaření s energií - Požadavky s návodem k použití).
Článek vzniknul v rámci projektu OwnYourSECAP: https://www.svn.cz/oys
