Tepelné sítě sdílené v sousedských komunitách představují moderní přístup k výrobě, distribuci a využívání tepla, který reaguje na rostoucí požadavky na udržitelnost, energetickou soběstačnost a efektivní hospodaření s energiemi. V rámci těchto lokálních komunit dochází ke společnému využívání různých zdrojů tepla – například solárních termických kolektorů, tepelných čerpadel či odpadního tepla z průmyslových provozů. Díky tomu mohou domácnosti snížit své provozní náklady, zmenšit ekologickou stopu, a především snížit závislost na centrálních systémech a fosilních palivech. Koncept komunitních tepelných sítí je stále populárnější zejména v oblastech, kde je kladen důraz na energetickou transformaci a lokální soběstačnost.
Výhody sdílených tepelných sítí jsou především ekologické, kdy k výrobě tepla umožňují využít zdroje nízkopotenciálního tepla a obnovitelné zdroje, což přispívá ke snižování emisí CO₂ a škodlivých látek. Takové systémy jsou nejvhodnější v místech s vyšší hustotou zástavby, kde lze efektivně budovat krátké rozvody, a v lokalitách, kde je dostupný stabilní zdroj nízkopotenciálního tepla. Ideální jsou například nové rezidenční čtvrti, komunitní projekty nebo rekonstruované brownfieldy, kde lze systém plánovat od začátku.
Mezi nejpokročilejší koncepty centralizovaného zásobování teplem patří tepelné sítě čtvrté a páté generace. Sítě 4. generace jsou založeny na využití centrálního zdroje tepla, který prostřednictvím rozvodné soustavy dodává do jednotlivých objektů horkou vodu o teplotě zpravidla nad 70 °C. Charakteristickým znakem těchto soustav je jednosměrný tok energie – od výrobního zdroje směrem ke spotřebitelům. V jednotlivých budovách jsou instalovány výměníkové stanice, které zajišťují hydraulické a teplotní oddělení primární distribuční sítě od sekundárního otopného systému objektu. Sítě 5. generace mohou využívat široké spektrum zdrojů nízkopotenciálního tepla, mezi něž patří například geotermální vrty, odpadní teplo z průmyslových provozů, čistíren odpadních vod či další lokální zdroje tepelné energie. Tyto sítě pracují s nízkopotenciálním médiem, jehož teplota se zpravidla pohybuje v rozmezí přibližně 10–25 °C. Každý připojený objekt je vybaven vlastním tepelným čerpadlem, které v režimu vytápění získává teplo z distribuční sítě a v režimu chlazení jej naopak do sítě vrací. Tento obousměrný tok energie umožňuje vysokou flexibilitu systému a zároveň podporuje efektivní sdílení tepla mezi jednotlivými uživateli. Díky tomu představují vysoce efektivní, udržitelnou a adaptabilní variantu moderních tepelných sítí.
Schematické znázornění principu distribuce tepla v síti 4. generace (nahoře), resp. tepla a chladu v síti 5. generace (dole)
SEVEn se v současnosti podílí na mezinárodním projektu HeaTogether, jehož cílem je urychlit dekarbonizaci stávajícího bytového fondu prostřednictvím rozvoje lokálních sítí vytápění a chlazení (tzv. neighbourhood heating and cooling networks). V rámci projektu probíhá předběžný technicko-ekonomický průzkum v obci Dolní Břežany a v městské části Dolní Chabry, kde se jeví příznivé podmínky pro realizaci těchto systémů a kde by v budoucnu mohly místní nízkoteplotní sítě vytápění a chlazení vzniknout.
